Trocha teorie
Takového množství krmiva počítáme u dospělého jedince obvykle jako 2-3 % z jeho požadované váhy, tedy váhy, které u něj chceme dosáhnout.
- Pokud se jedná o psa v normální kondici se kterou jsme spokojeni, počítáme s 2-3 % jeho současné váhy
- U psů obézních nebo naopak příliš hubených pracujeme se 2-3 % ideální váhy, jenž chceme dosáhnout (v případě obezity tedy bereme v úvahu nižší váhu a v případě jedince s nízkou kondicí zase naopak vyšší váhu, než je ta současná).
Samotná krmná dávka se skládá ze tří hlavních komponentů (složek).
- Největší část tvoří maso (svalovina, šlachy, vnitřnosti apod.), které by mělo zaujímat cca 50-60 %
- Kosti jsou důležitou součástí psího jídelníčku, by měly tvořit 20-30 % krmné dávky
- Přílohy (zelenina, ovoce, těstoviny, rýže) rovněž 20-30 %.
Přestože v dnešní době nalezneme na internetu poměrně velké množství nejrůznějších online barf kalkulaček, je poměrně jednoduché vytvořit si také jednoduchou vlastní. Třeba v programu Excel a podle této kalkulačky jednoduše vypočítat, kolik potravy je třeba pejskovi zhruba dodat za jeden den a zároveň, kolik jej je třeba objednat na celý měsíc (v mém případě na jeden závoz).
Trocha z mé praxe
Níže si ukážeme praktickou ukázku výpočtu krmné dávky pro šestiletého psa, plemene bulteriér, v normální kondici, se současnou váhou 31 kg.
*Pozn. 1 měsíc – počítám obecně jako 30 dní.
- U bulíka (Caesara) počítáme se 2 % ze současné váhy (31 kg) – tedy 620 g krmiva na jeden den (za měsíc Caesar bez sebemenšího problému spořádá 18,6 kg).
- Zastoupení masa v KD (krmné dávce) jsem si stanovila na 50 % - z toho vnitřnosti tvoří 30 % a maso (svalovina) 70 %. Celkem tedy 310 g masa na jeden den.
-
Kosti tvoří poměrně jednoduchý výpočet – 30 % a tedy 186 g.
-
Zbytek, 20 % (124 g/den), tvoří přílohy. Ty zastupuje ze 70 % zelenina a z 30 % ovoce. Párkrát do měsíce poté nahrazuji zeleninu a ovoce těstovinami, rýží nebo vločkami (ve stejném množství, tj. 124 g/den).
Protože barf vychází především z dodání požadovaného množství krmiva za určité časové období (tzn. za delší časový horizont), beru požadovanou velikost KD za den (tedy v gramech) pouze orientačně a při objednávání a i balíčkování je pro mě důležitý především pravý sloupec – tedy množství krmiva, které by měl Caesar dostat za celý měsíc (30 dní).
To si můžeme v praxi představit následovně:
Maso
Dle výše přiložené tabulky je třeba, aby v následujícím měsíci dostal Caesar celkem 6,5 kg masa (svaloviny) – objednám tedy 2 kg drůbežího ořezu, 1 kg krůtího ořezu s bazalkou, 1 kg vepřové hrubomleté, 1 kg hovězí srdce, 1 kg hovězí a drůbeží směs a 0,5 kg sardinek.
Co se týká vnitřností, tento měsíc je na řadě 1 kg drůbežích žaludků, 1 kg drštěk a 1 kg drůbežího mixu.
Kosti
Kosti by měly dle mého jídelníčku tvořit 5,6 kg za měsíc. Protože kombinuji mletinu a „klasické“ kosti, objednávám tedy 1 kg kuřecích krků, 2 kg kachny mleté, 1 kg kuřecích skeletů, 4 ks kachních hřbetů a 1 kg králíka mletého.
Přílohy
Přílohy představují poté asi nejjednodušší část mé objednávky. Ovesné vločky, rýži a těstoviny kupuji jednou za čtvrt nebo půl roku (prodává se ve větším množství a nezkrmuji je tak často, proto mi vydrží delší dobu), zeleninu a ovoce poté kupuji mražené (a doma namíchávám v poměru 5 balení Vetamix zeleniny na 2 balení Vetamix ovoce) nebo sušené, které využívám ke konzervám při cestování.
Napsala Monika
IG https://www.instagram.com/moncakk/
